Významná novela zákona o ochraně spotřebitele II.

Jak již bylo zmiňováno v předchozím právním oběžníku, pod č. 36/2008 byla ve Sbírce zákonů publikována významná novela zákona o ochraně spotřebitele a dalších souvisejících zákonů, přičemž minule jsme se věnovali základním informacím týkajících se této novely, zejména pak obecnému zákazu nekalých obchodních praktik, které narušují ekonomické chování spotřebitelů a které přímo ovlivňují rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci.

Zákon o ochraně spotřebitele zakotvuje v ustanovení § 4 odst. 3 obecný zákaz užívání nekalých obchodních praktik a nově vymezuje dva základní typy nekalých obchodních praktik, klamavé obchodní praktiky (§ 5) a agresivní obchodní praktiky (§ 5a). V tomto oběžníku bychom se stručně věnovali vymezení klamavých obchodních praktik, které může být pro obchodníky důležité mimo jiné v tom ohledu, že jednání, které má znaky klamavé obchodní praktiky, je postižitelné znatelnými správními sankcemi.

Dle ustanovení § 5 zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika klamavá:

1. je-li při ní užit nepravdivý údaj,

1. je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit,

1. opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem,

1. vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele,

1. není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem – např. Standard České bankovní asociace č. 19/2005 "Kodex chování mezi bankami a klienty".

Za klamavou obchodní praktiku se dále považuje také nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a dále neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu v obchodním styku.

Relativně podrobný výčet klamavých obchodních praktik je obsažen v příloze č. 1 k zákonu o ochraně spotřebitele. Jedná se např. o případy, kdy podnikatel uvádí jako přednost své nabídky taková práva spotřebitele, která vyplývají spotřebiteli přímo ze zákona, nebo propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není, případně podnikatel uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady. Pro obchodníky může být dle našeho názoru určitě přínosné, pokud se zněním této přílohy zákona o ochraně spotřebitele seznámí.

V příštím oběžníku bychom se věnovali nové zákonné definici agresivních obchodních praktik a souvisejícím otázkám.